Mechanické vlastnosti ocelových šroubů

Popisný systém: nejdůležitější mechanické charakteristiky, které se týkají ocelových šroubů, jsou značeny pomocí dvoumístné číselné kombinace jako v následujícím příkladě:
8.8
První číslice před desetinnou tečkou: označuje setinu minimální pevnosti v tahu v N/mm² zatížené plochy. Pevnost v tahu tedy 8 × 100 = 800 N/mm²
Číslice na druhé pozici: znamená desetinný poměr meze kluzu (dolní mez kluzu R_el, respektive smluvní mez kluzu R_{p 0,2}) vůči minimální pevnosti v tahu R_m:

Násobením těchto dvou čísel vyjde desetina meze kluzu v N/mm².
Minimální mez kluzu tedy 8 × 8 × 10 = 640 N/mm².
 

1. U šroubů pevnostní třídy 8.8 se jmenovitým průměrem závitu d < 16 mm je zvýšené riziko stržení matice, je-li šroubové spojení utaženo více než je zkušební zatížení šroubu. Je nutné brát v úvahu normu ISO 898-2.
2. Pro šrouby na ocelové konstrukce je hranice 12 mm.
3. Pevnostní třída 9.8 platí jen pro jmenovité průměry závitu d < 16 mm.
4. Min. pevnosti v tahu platí pro šrouby se jmenovitými délkami I > 2,5 d a pro takové součástí, které nemohou být zkoušeny na tah (např. z důvodu tvaru hlavy).
5. Povrchová tvrdost nesmí u příslušné součásti překročit o více než 30 jednotek Vickerse naměřených v jádru, jestliže obě hodnoty tvrdosti jsou získány HV 0,3. Pro pevnostní třídu 10,9 nesmí být překročena povrchová tvrdost 390 HV.
6. V případě, že dolní mez kluzu R_eL není zjistitelná, povoluje se měřit smluvní mez kluzu R_p0,2.